32

za cizí — dceru vlastní dám; jeť podobna té druhé právě jak oko oku v jedné hlavě —

její nit — hedbáv!“

„Špatná je, babo, rada tvá!

Vykonej, co poroučím já:

zejtra, a den se ráno zjasní, provodíš dceru svou nevlastní na královský hrad!“

III

„Vstávej, dceruško, již je čas, pan král již čeká, bude kvas: však jsem já ani netušila —

nu bodejž dobře pořídila

v královském hradě!“

„Stroj se, sestřičko moje, stroj, v královském hradě bude hoj: vysoko jsi se podívala,

nízko mne, hleďte, zanechala —

nu jen zdráva buď!“

„Pojď již, Dorničko naše, pojď, aby se nehněval tvůj choť: až budeš v lese na rozhraní, na domov nevzpomeneš ani —

pojď jen honem, pojď!“

„Matko, matičko, řekněte, nač s sebou ten nůž béřete?“

„Nůž bude dobrý — někde v chladu vypíchnem oči zlému hadu —

pojď jen honem, pojď!“

„Sestro, sestřičko, řekněte, nač tu sekeru nesete?“

„Sekera dobrá — někde v keři