75

uťal vrbu od kořena;

padla těžce do potoka,

zašuměla od hluboka,

zašuměla, zavzdychala,

jak by matka skonávala,

jak by matka umírajíc,

po dítku se ohlédajíc. —

„Jaký shon to k mému domu?

Komu zní hodinka, komu?“ —

„Umřela tvá paní milá,

jak by kosou sťata byla;

zdráva chodíc při své práci, padla, jako strom se skácí; zavzdychala umírajíc,

po dítku se ohlédajíc.“ —

„Ó běda mi, běda, běda,

paní zabil jsem nevěda

a z děťátka v touž hodinu učinil jsem sirotinu!

Ó ty vrbo, vrbo bílá,

což jsi ty mne zarmoutila!

Vzalas mi půl živobytí:

co mám s tebou učiniti?“ —

„Dej mne z vody vytáhnouti, osekej mé žluté proutí;

dej prkének nařezati,