71

mně o tebe větší strach.

Vari, vrahu, do jezera!

Nikam nesmí moje dcera;

a pláče-li tvé děťátko,

přines je sem na náš práh.“ —

Na jezeře bouře hučí,

v bouři dítě naříká:

nářek ostře bodá v duši,

potom náhle zaniká.

„Ach matičko, běda, běda, tím pláčem mi krev usedá: matko má, matičko zlatá,

strachuji se Vodníka!“ —

Něco padlo. — Pode dveřmi mok se jeví — krvavý;

a když stará otevřela,

kdo leknutí vypraví!

Dvě věci tu v krvi leží —

mráz po těle hrůzou běží: dětská hlava bez tělíčka

a tělíčko bez hlavy.