36

Vstaňte, mamičko, z lavice, ptejte se, zač ta přeslice?“ —

„Kupte, paničko, drahá není, můj otec příliš nevycení, za dvě ruce jest.“

„Za ruce!? Divná, divná věc!

Ale já ji chci míti přec: jděte, mamičko, do komory, jsou tam ty ruce naší Dory, přineste mu je.“

Pachole ruce přijalo,

do lesa zpátky spěchalo. —

„Podej mi, chlapče, živé vody, nechť bude tělo beze škody, jako bývalo.“

A ránu k ráně přiložil,

a v rukou oheň zas ožil;

a v jeden celek srostlo tělo, jako by vždycky bylo celo, bez porušení.

„Skoč, hochu, na cestu se měj!

Mám zlatý kužel na prodej: v královském hradě jej prodávej, za nic jiného však nedávej nežli za oči.“ —

Pachole v bráně sedělo,

zlatý kuželík drželo.

Královna z okna vyhlížela:

„Kéž bych ten kuželíček měla na tu přesličku!

Vstaňte, mamičko, jděte zas, ptejte se, zač ten kužel as?“ —