54

mnoho vidíval, ale písně této potud mi nikdo ještě nezazpíval! —

Hoho, do pekla? Netřeba ti kroků, sám tě tam dopravím, nevzdechneš ani! —

Však a se naplní můj počet roků, přijdu snad za tebou také na snídaní!“ —

„Nic ty se nerouhej milosti boží!

Dříve než jsem viděl den života prvý, zapsán jsem peklu otce svého krví klamem ďábelským — pro pozemské zboží.

Milost boží velká! A znamení kříže zlámeť i strašlivé pekelné mříže, porazí satana se vší jeho mocí!

Milost boží velká, ta ráčí dáti, že se slabý poutník co vítěz navrátí, dobuda zápisu z pekelné noci.“ —

„Co pravíš? — Za těch let, za čtyřiceti, bez počtu jsem jich do pekla sklátil, však se ještě nikdo zpátky nenavrátil! —

Slyš, červe, jsi mladé, heboučké pleti, byl bys mi dobře, místo tuhé zvěři, za malou pochoutku dnes na večeři: ale pustím tě — nechám tebe jíti —

však ještě nikdo, co jich tu šlo koli, neušel mojí sukovité holi! —

Pustím tě, červe, ale to chci míti: přisahej, že potom věrně mi povíš, co v pekle uvidíš a čeho se dovíš.“ —

I vztýčil se poutník, a vysoko zdviže hůl svou poutnickou se znamením kříže:

"Přisahám na kříže svatého slávu, že ti z pekla věrnou přinesu zprávu!“

IV

Minula zima, sníh na horách taje, v údolích povodeň od sněhu a deště;